Než jsem poznala Elišku, slovo koučink jsem vyslovovala s pocitem mírného pohrdání. Přišlo mi, že klást otázky, které znám z knih o koučování, nevyžaduje žádnou speciální dovednost. Stačily čtyři setkání s Eliškou (popravdě – stačilo už to první z nich), abych změnila názor. Setkávaly jsme se online, mluvila jsem hlavně já a nikdy nepochybovala, že mi Eliška pozorně naslouchá a vyčkává, až bude moct s výborným načasováním položit jednu ze svých překvapivých, stručných, a přitom tak trefných otázek, kterou mi nasvítí oblast nějaké z mých slepých skvrn, nebo mě přiměje zauvažovat nad řešeným tématem způsobem, který mi do té doby unikal. Pomáhala mi setrvat pozorností u toho, co vnímám jako zásadní pro svou spokojenost, ale na co je v chaosu vnějšího světa velmi jednoduché zapomenout. Byla takovým laskavým bezpečnostním mantinelem cesty, kterou jsem si sama zvolila. Díky za to, Eliško. Koučku Elišku doporučuji všem, kteří cítí, že se snadno ztrácí ve svých myšlenkách, těm, kteří občas zábleskovitě srdcem ucítí, po čem touží, ale vnitřní a vnější tlaky je od tohoto uvědomění opakovaně vzdalují, nebo potřebují provést obdobím změn ve svém životě (např. pracovním).

​

Tereza Jančíková – Psycholožka